Na této stránce se stále pracuje!!!!

Vznik vesmíru

Před velkým třeskem nebylo nic, neexistovala hmota ani čas. Je určitá doba ( 0 - 10E - 44 sekundy), kdy nemá fyzika žádné vyhovující teorie.

V ranném vesmíru existovala naprosto rovnováha mezi počtem částic a antičástic. Po velkém třesku, vzniká mírná nesouměrnost => na 1000 000 000 antiástic připadala 1000 000 000 + 1 částic. Při dalším rozpínání a ochlazování vesmíru látka s antilátkou postupně anihalovala a změnila se reliktní záření.

Po někoila minut po velkém třesku došlo k poklesu teploty =>slučování protonů a neuronů => tvoření jader vodíku a jeho izotopů, později také k tvoření helia a lithia, tím prakticky končí jaderný vývoj v ranném vesmíru. Další jádra a těžší prvky vznikly až za několik milionů let po té co se vytvořili v jádrech hvězd 1. generace a uvolnily se když tyto hvězdy explodovaly jako supernovy.

Vývoj Země

Země vznikla společně s ostatními planetami Sluneční soustavy, asi před 4,6 miliardami let a poté se počala vyvíjet.

Na počátku svého vývoje byla Země rozžhavenou koulí, všechny látky, které ji tvořily, se nacházeli v tekutém nebo plynném stavu, následkem příliš vysokých teplot se chemické prvky nemohly slučovat. Postupně se však Země ochlazovala a před 4,6 mild. lety se některé prvky začaly slučovat, čímž vznikly různé chemické sloučeniny. Těžší prvky jako železo a nikl klesaly ke středu Země, jiné jako křemík, sodík, draslík a hořčík se slučovaly do nerostů, které tvoří částečně roztavené horniny pláště a prapůvodní horniny zemské kůry.

Před 4-3,5 miliardami let byla velmi intenzivní sopečná činnost. Trhlinami vycházela láva a plyny nasycené vodní párou, která se srážela do velkých mraků, déšť s těchto mraků se však nemohl vsát do tuhnoucích hornin, protože jejich teplota byla tak vysoká, že docházelo k okamžitému odpařování. Postupně se snižovala frekvence „bombardování“ Země cizími tělesy a teplota se snižovala. Teprve poté se začalo velké množství dešťové vody soustřeďovat v kotlinách a pánvích a vytvořila se první moře. Láva na povrchu a magma pod ním tuhly a vytvářely prapůvodní pevniny.

Prapůvodní atmosféra se převážně skládala z oxidu uhličitého, sirných plynů a vodní páry, neobsahovala žádný volný kyslík, byla to nedýchatelná atmosféra.

Asi před 2,5 mild. let se objevily organizmy schopné provádět fotosyntézu, tyto organizmy byly siné řasy nebo sinice.

Kyslík se postupně hromadil v atmosféře, byl tehdy napadán UV zářením, to mělo za následek že se vrchní vrstva kyslíku proměnila v ozón.

Před 200 mil. let byla veškerá dnešní souš součástí někdejší Pangey, prapůvodního superkontinentu. Před 110 mil. let se Pangea rozpadla na kontinenty Laurasii (sever) a Gondvanu (jih). Od doby asi před 130 mil. let začaly kontinenty postupně nabývat nynějších tvarů a zaujímat nynější polohy.

Vznik života

Asi před 3,8 miliardami let vznikl první známý život  - 1.jednobuněčné organizmy a asi před 680 mil. lety se objevují 1.mnohobuněčné organizmy.  

Život se rozvíjel ve vodě, jelikož před 2,5 miliardami let bylo v atmosféře asi 1000krát méně kyslíku než dnes a Zemi spalovalo nebezpečné ultrafialové (UV) záření. Později se vyvinuly buňky schopné produkovat chlorofyl (řasy) => fotosyntéza => uvolňování kyslíku. Kyslík v ovzduší byl tehdy napadán UV zářením, to mělo za následek že se vrchní vrstva kyslíku proměnila v ozón (asi před 500 miliony let). Ozón zachycoval nebezpečné UV záření a v atmosféře už byl dostatek kyslíku (asi jako dnes). To umožnilo přechod života z vody na souš (asi před 420-410 mil. let).

Před 580 mil. lety se ze vstřebaných minerálních solí rozpuštěných ve vodě vytvářejí u některých živočichů lastury nebo krunýře.

Před 450 mil. lety se objevují 1. obratlovci (rybovití praobratlovci). V siluru se objevují 1. ryby (trnoploutví) ve stejné době přecházejí také rostliny, bezobratlí škorpióni a stonožky na pevninu.

V devonu vzrostl počet druhů ryb, před 370-360 mil. lety z nich vznikly obojživelníci, 1. obratlovci schopní žít mimo vodu (nejstarší suchozemský obratlovec = Ichthyostega).

V karbonu bylo teplé a vlhké klima. Vznikají obrovské močálové lesy a objevuje se 1. okřídlený hmyz. Plazi, kteří se objevili před 340 mil. lety snáší 1. amniová vejce která jim umožnily líhnout se mimo vodu, od narození žít na pevnině a definitivně ji ovládnout.

V permu před 280 mil. lety se stává podnebí sušší a to mělo za následek rozvoj plazů a řídnutí vegetace. Avšak některé druhy jako třeba trilobiti v důsledku teplého klimatu vymírají.

Konec Země

Za 500 000000 milionů let se Slunce rozepne do vzdálenosti asi 1AU a pohltí Merkur, zároveň velmi stoupne zářivý výkon hvězdy (1000-5000krát).

Velmi silný sluneční vítr způsobí zmenšení hmotnosti slunce => zvětšení vzdálenosti všech planet od Slunce.

Země nebude z největší pravděpodobností pohlcena Sluncem, ale bude natolik zahřátá že se stane neobyvatelnou.

Konec Vesmíru

Vesmír se nyní rozpíná, ale za mnoho miliard let….????

 1. jestliže celková hmotnost převyšuje určitou hodnotu, rozpínání se zastaví a vesmír se začne smršťovat => vesmír bude stále menší a menší, až dosáhne velikosti bodu jako v okamžiku vzniku.

 2. jestliže hmotnost nepřevyšuje určitou hodnotu, vesmír se bude dál rozpínat, stále pomaleji, ale do nekonečna.