STEGOSAURUS

Stegosaurus, který měl na hřebetě masivní kostěné desky, je příslušníkem čeledi mohutně pancéřovaných dinosaurů obývajících naší planetu před 170 až 150 miliony let.

Domníváme se, že navzdory svému hrozivému vzhledu byl stegosaurus mírumilovným býložravcem. Žil pravděpodobně ve stádech a spoléhla se daleko více na bezpečí uvnitř stáda než na své bojové schopnosti. Dravci totiž většinou útočili pouze na osamělá zvířata, která se vzdálila od stáda.

Charakteristické znaky

Stegosaura nelze zaměnit s žádným jiným dinosaurem díky dvěma řadám kostěných desek, které se táhnou podél páteře po celém jeho hřbetě.

Tyto kostěné desky, z nichž největší dosahují výšky kolem 60cm, vyvolaly mnoho dohadů o svém účelu. Dříve se paleontologové domnívali, že desky byly pokryté rohovinou a sloužili zvířeti výhradně jako obranné zbraně. Nyní se objevují i jiné názory, například že stegosauři tyto pozoruhodné útvary mohli využívat i regulaci tělesné teploty.

Jelikož tito dinosauři měli tělo pokryté bohatě prokrvenou pokožkou a nikoli rohovinovým pancířem, který by zachycoval sluneční teplo, proudila tělem stegosaura teplá krev. Ovšem se západem slunce se jeho tělo ochladilo.

Stegosaurus ani zdaleka nebyl největším dinosaurem, přesto ale se svou délkou kolem šesti metrů musel působit impozantně. Jeho přední nohy dosahovaly jen něco přes polovinu délky nohou zadních, nicméně i ony zvířeti dobře sloužili při pohybu a možná i k hrabání.

Hlava stegosaura byla relativně malá - měřila asi 45 centimetrů. Stegosaurus ji nisl nízko nad zemí, a proto mohl bez námahy spásat nízké rostliny. Ani mozek těchto dinosaurů nedosahoval velkých rozměrů. Můžeme jej přirovnat ke golfovému míčku.

Životní prostředí

Stegosaurus žil zhruba před 170 miliony let na území, které odpovídá dnešní severní Americe. V době jeho existence Severní Amerika ještě měla teplé, téměř tropické podnebí. Takové podmínky byly pro býložravce, jakým pravděpodobným stegosaurus byl, ideální.

Na první pohled tehdejší vegetace připomínala současné tropické prlesy. Musíme si ale uvědomit, že mnohé dnešní skupiny rostlin tehdy neexistovaly. Převládaly zde cykasy (nahosemenné rostliny podobné palmám), jehličnany a kapraďorosty, zatímco kvetoucích rostlin se zde tehdy vyskytovalo jen velmi málo.

Potrava Stegosaurus byl podle některých názorů výluučně býložravcem živícím se různými rostlinami. Subtropické podnebí, které tehdy v jeho domovině panovalo, umožňovalo bujný růst vegetace a tedy dostatek potravy i pro tyto obry. Výzkumy koster ukázaly, že stegosauři měli pravděpodobně silné zádové svaly, které se upínaly na kostěné výběžky kyčlí a na kořen ocasu. Dá se tedy předpokládat, že se stegosaurus mohl vztyčit na zadní a živit se větvemi stromů. Na druhou stranu ale nebyl pro život býložravce nijak zvlášť dobře vybaven. Zejména zuby podobné stoličkám měl značně malé a slabé, a proto mu v trávení pomáhaly spolykané kameny, které potravu rozměňovaly až ve svalnatém žaludku.Nutno přitnat, že se objevila i nová teorie, podle níž se stegosaurus živil především termity.

Rozmnožování

Ohromující je na výzkumu dinosaurů to, jak málo o nich vlastně dosud víme. Můžeme snad ale doufat, že se podaří zjistit nová fakta, a to především díky nálezům dalších koster. Ty však zatím leží někde pod našima nohama.

Prozatím víme, že mnozí dinosauři a stegosaurus mezi ně zřejmě patřil, kladli rtelativně malá vejce do mělkých důlků, které samice vyhrabávaly nohama. Snůšky pak zasypaly vrstvou písku a jejich zahřívání svěřili slunci. Po vylíhnutí mláďatům hrozilo nebezpečí od řady dravců. Naštěstí rychle rostla a brzy se přidávala ke stádům dopělých zvířat. Uvnitř stáda se mohla skrýt a byla tam před nepřáteli v bezpečí.

jako stádová zvířata stegosauři nejspíše sváděli četné vzájemné souboje o samice a dost možná, že i o vedoucí postavení ve stádě. Souboje ale zřejmě většinou sestávaly jen z hrozeb a vzájemného zkoušení síly přetlačováním. Nejednalo se tedy o pravý boj, při kterém by šlo o život.