HADRASAUŘI

   K nejpodivnějším donosaurům patří hadrosauři (skupina Hadrosauria), přezdívání rozněž "kachní" dinosauři. Jako jedni z posledních žijících dinosaurů byli svědky předpokládané katastrofy, která je - ať už náhle, či pozvolna - vyhubila. Svoji přezdívku dostali podle širokých, plochých a bezzubých čelistí s rohovitým pokryvem, přizpůsobených nejspíše k okusování větviček a listí. Jakkoliv byly tyto zobákovité čelisti nezvyklé, nebylo to nic ve srovnání s roztodivnými výrůstky na jejich hlavách. Například Tsintaosaurus měl kostěný trn čnějící z lebky kolmo vzhůru a některé severoamerické hadrosaury dokonce zdobily hřebenovité útvary s komplikovanými dutinami uvnitř. Saurolophus, nalezený v Číně a Severní Americe, měl na hlavě nafukovatelné záhyby kůže a někteří jiní hadrosauři, k nimž patřil rovněž Edmontosaurus, měli nafukovatelné podkožní dutiny nad nozdrami.
    Plazům tyto kostěné hřebeny a nafukovatelné podkožotiž spojeny s nozdrami a fungovaly jako rezonanční dutiny, které zesilovaly vyluzovnlý hlas. Také útvary typu zmíněné "antétny" tsintaosaura mohly fungovat jako optický signál pro ostatní dinosaury a usnadňovat tak vzájemné poznávání. Hadrosauři byli býložravci, pohybovali se po silných zadních končetinách. První zástupci se objevili přibližně před 100 milióny lety a žili v západní části severoamerického kontinentu. Byli velmi charakteristickou skupinou dinosaurů a patrně byli spřízněni s dříve žijícím iguanodonem. Největší z nich byl Shantungosaurus s 15 m délky.